Jak moc jsou online losy věrohodné: Existuje nějaká šance na hlavní výhru?

Jak už dnes každý loterijní sázkař jistě ví, oproti klasickým stíracím losům jsou ty digitální velmi netransparentní, přičemž není jasné, zda se pod nimi skrývá alespoň nanošance na výhru. V tomto článku tuto problematiku trošku rozeberu a udělám logickou spekulaci na základě informací, které jsou zjevné.

Začneme u sériovosti klasických losů. Všechny stírací losy se vyrábí v sériích, přičemž každá tato série (můžeme to nazývat jako sezónní kategorie) musí splňovat přísné regulace a normy. Je tomu tak ve většině zemí, aby sázkové společnosti neměly ve všem volné ruce, a probíhalo zde plnění jejich povinností. Tou nejzákladnější povinností je, aby byla zajištěna spravedlivá, rovná výhra, která byla sázkařům deklarována před jejich účastí na hře. To nám v případě klasických losů napovídá, že musí být tištěny i některé kusy, jež budou obsahovat hlavní výhru, a skutečně dojde k jejich vypuštění do oběhu. A pak tu jsou online losy, kde tuto průhlednost zcela postrádáme.

Minimalizace šancí

V momentě, kdy si koupíte online los, je to stejné jako když si zaplatíte spiny u automatických her. Dokonce ten princip je úplně totožný; zakoupíte los, necháte odhalit tabulku se symboly, a v případě že se symboly neshodují, prohráváte. Když se naopak symboly shodují, vyhráváte drobnovýhru. Už jen z tohoto důvodu lze usuzovat, že online losy nemohou plnit žádnou z hlavních výher, která je deklarována před jejich spuštěním, jelikož tou dobou nemohou být ani nikým přímo kontrolovány. Symboly a částky nejsou generovány náhodně a s největší pravděpodobností na základě přednastavené hodnoty pod základní jednotkou míry.

Tím se rozumí případ, kdy šance na výhru může znamenat, nebál bych se říci, 1 piko až zepto. A opět je třeba myslet na to, že zde není způsob, jak by tento lineárně generovaný soubor elementů mohl být jednotlivě kontrolován, aby se zabránilo účelné minimalizaci šancí. Je důležité poznamenat, že v zákoně č.186/2016 sb není jediná definice zahrnující online los. Vyskytuje se tam pouze los, ale další subkategorie tam nejsou. Z toho vyplývá, že sázkové společnosti mají motivaci tuto minimalizaci provádět, jelikož v zákoně není jediný řádek, který by nařizoval, aby randomizér online losů musel být zcela náhodný jako je tomu třeba u číselných loterií, kde je toto nařízení pevně dáno.

Bezplatná hra mluví za vše

V dalším příkladě bych rád uvedl, jakým způsobem se to projevuje v praxi, kdybychom nepočítali drobnovýhry. Ve chvíli kdy si vyzkoušíte online losy v režimu Pro zábavu, a setřete kupříkladu 10 losů za minutu a budete to zkoušet celou hodinu, nikdy se nebude shodovat více symbolů, než kolik je potřeba pro dosažení drobnovýhry. V ostatních případech bude los proherní. Z tohoto pokusu posléze můžeme vypočítat nastavení šancí, které má randomizér těchto losů. Držíme-li se vzorce 10 losů za minutu, za hodinu to bude přibližně 600 vyzkoušených digitálních losů, které jsme otestovali, a v žádném z nich nebude žádná vyšší výhra, a už vůbec ne hlavní výhra. Následně vynásobíme tuto hodnotu neznámou šancí na výhru, třeba onou triliardtinou, z čehož vychází šest desetin miliardtiny procenta šance, že se touto rychlostí (600 setřených online losů za hodinu) dopracujete k hlavní výhře.

Pro shrnutí tedy na závěr zmíním, že obsah online losu je oproti tištěnému stíracímu losu lépe manipulovatelný, není přímo definován a opředen zákonem o hazardu, tudíž ani nikým kontrolován. Myslím si proto, že se nevyplatí vydávat finance do něčeho tak nejasného a značně problémového.